Jak tvořit obsah, který vážně zaujme? A jak se odlišit od ostatních? Posledního půl roku u ní vidím hodně velký pokrok, jak v její tvorbě, tak i v nárůstu nových fanoušků a jejich interakcích. Její tvorba mě baví i přesto, že jsem chlap. A její tvorba je za mě srovnatelná s top online tvůrci ze zahraničí. Proto jsem rád, že Valča přijala pozvání na rozhovor.

Vali, Tvoji tvorbu sleduji již delší dobu a hlavně přibližně v posledním půl roce se Ti více daří oslovit nové fanoušky a také s Tebou lidé více interagují. Čím si tento zvýšený zájem vysvětluješ?

Myslím si, že je to především díky YouTube, kterému jsem se začla tak zhruba před tím půlrokem hodně intenzivně věnovat. Většina lidí dneska čtení moc neholduje a tak už články na blogu neocení. Sledovat YouTube je pro ně mnohem jednodušší a zábavnější. Je to podle mě taky jednodušší forma interakce nejenom mezi mnou a mými followers, ale i mezi nimi samými. Zbožňuju, když v komentářích pod videi vznikají různý zajímavý diskuze a věřím, že i to je jeden z důvodů, proč se lidi na můj kanál rádi vrací.

Nedávno jsi na Instagramu překročila „magickou” hranici 10 tisíc followers, která Ti umožňuje funkci Swipe up v Instastories. Asi Ti to hodně usnadní práci, když lidi můžeš přímo odkázat na své nové video nebo nový článek na blogu, že?

Haha, to teda, úplně mi čteš myšlenky! Upřímně, na tohle jsem se těšila ze všeho nejvíc. Vždycky jsem chtěla lidi odkázat na tolik věcí, zvlášť v době, kdy jsem třeba psala 2 články a vydávala 1 video týdně bylo vážně otravný neustále měnit odkaz v popisku. Swipe up funkce je prostě největší life saver každýho influencera.

Spoustě lidem se libí Tvůj feed na Instagramu. Ptají se Tě, jak fotky upravuješ a jaké aplikace používáš. Na to jsi dokonce vytvořila video na svůj YouTube kanál. Kolik času Ti zabere tvorba obsahu na Instagram?

Musím říct, že to, jak fotky upravuji, se vážně neuvěřitelně vyvíjí a doslova každý měsíc je to trošinku jiné. Už teď, po pár měsících, je to video absolutně neaktuální a měla bych brzy natočit nějaký update, haha. Dřív jsem byla schopná úpravou jedný fotky strávit klidně i půl hodinu. Pak jsem ale objevila kouzlo presetů a můj instagramovej život se navždycky změnil. Teď tím většinou trávím maximálně 15 minut. Samotný focení je už kapitola sama o sobě. Někdy mi trvá vyfotit tu správnou fotku klidně i hodinu, někdy je to nečekaná momentka a někdy se mi povede doslova první fotka, co vyfotím.

Tvoříš obsah na tři různé platformy. Na svůj blog, Instagram a YouTube. Je z nich nějaká pro Tebe prioritnější? A která Tě baví nejvíce?

Baví mě všechny hrozně moc. Každá kvůli něčemu jinýmu. Vždycky jsem zbožňovala psaní a blog je občas takovej můj deníček nebo možná spíš terapeut. 😀 Taky na tom miluju tu kreativitu, člověk si může udělat webovky, jak chce, upravit fotky, zformátovat si text. Je to pro mě super odreagování a způsob, jak být kreativní. To samý platí i o YouTube, který je pro mě asi nejprioritnější. Je fakt, že občas mám neuvěřitelný odpor k editování, hlavně když jsem hodně zaneprázdněná, ale ve finále si i to několikahodinový sezení u počítače a stříhání videa užiju.

Na YouTube miluju tu zpětnou vazbu, která je na rozdíl od blogu okamžitá a několikanásobná. Baví mě to, jak snadno je v mých videích vidět progres a že kreativitu, kterou můžu rozvíjet na blogu při tvorbě videí, vyjadřuju ještě x10000. Instagram je naopak hrozně pohodlnej a rychlej. Pomalu se z toho podle mě stává zkrácená verze blogů i YouTube. Nikdo nikdy nemá čas a tak vytáhnout mobil a rychle scrollnout feed a storýčka je mnohem jednodušší, než si pustit video nebo, nedejbože, číst článek. Je to taky nejjednodušší způsob, jak být s mými sledujícími v kontaktu a neustále je updatovat o novinkách v mém životě.

Jaké jsou Tvé rady pro ostatní online tvůrce, jak zlepšit svou tvorbu a posunout se?

Tohle jako ten nejmíň trpělivej člověk na světě nerada přiznávám, ale chce to hlavně čas. Soustřeďte se na sebe samý a přestaňte se porovnávat s ostatníma. Hodně lidí to vzdá dřív, než vůbec začnou, přesvědčení o tom, že dneska už je influencer každý a že tu už pro ně není místo. To rozhodně není pravda. Je podle mě mnohem těžší se dneska proslavit než třeba před 5 lety, protože tenhle rybníček přerostl spíš v oceán, ale rozhodně to není nemožný.

Tohle bude znít jako klišé, ale myslím, že když jste sami sebou, tak to dotáhnete daleko, protože nikdo není vy a jak se tak říká, to je vaše superschopnost. Je taky důležitý uvědomit si, že to děláte pro vaše sledující, věnovat se jim, odpovídat na komentáře a zprávy a vážit si času, který oni věnovali vám, aby vás podpořili, a vrátit jim to zpátky.

Pociťuješ v poslední době větší zájem ze strany firem, které s Tebou chtějí spolupracovat?

Určitě. Pamatuju si, že rok zpátky mi chodily jenom hromadný zprávy od podfukářských firem, který slibují statisíce followers nebo od prazvláštních e-shopů se slunečníma brýlema, který mi slibovaly pár brýlí, když si zaplatím poštovný. Za ten rok jsem měla už pár vážně úžasných spoluprací se super značkama a lidma a doslova každý týden mi chodí víc a víc nabídek. Je to pro mě jako pro studenta úplně dokonalá brigáda a mám doslova husinu z toho, když si uvědomím, jak se mi pomalu plní sny.

Podle čeho si vybíráš firmy, se kterými spolupracuješ? A co je pro Tebe důležité, pokud máš začít spolupracovat s nějakou značkou?

Jak už to tak bývá i s lidma, první dojem je pro mě většinou klíčovej, takže už jenom podle toho, jak zní e-mail, který mi přijde. Jestli jde z toho poznat, že vůbec nějak sledují můj content nebo koukaj jen na číslo vedle jména a zkouší random lidi.  Pak samozřejmě podle toho, o jakou spolupráci se jedná. Pokud mi přijde, že se se mnou produkt absolutně neztotožňuje, nevezmu to.

To samý, pokud se mi daná věc třeba nelíbí, i když mi daná firma nabídne hodně peněz. I pro mě je otravný, když blogerky propagujou doslova každou blbost a nevidíte u nich pak nic jinýho, takže nechci dělat to samý. Hlavně vytváření veškerýho contentu je pro mě zatím pořád především koníček a né něco, co by mě živilo, a i kdyby tomu jednou tak bylo, nechci, aby to bylo primárně o penězích.

Jak už to tak bývá i s lidma, první dojem je pro mě většinou klíčovej”

Máš nějakou špatnou zkušenost ze spolupráce se značkou? Jaké chyby podle Tebe firmy dělají, když chtějí spolupracovat s influencery a online tvůrci?

Vyloženě špatnou zkušenost nemám. Měla jsem spolupráce, který probíhaly hladčeji, a spolupráce, který měly nějaký vroubky. Nechci si ale hrát na svatou a přiznám se, že občas jsem dost velkej flegmouš a na e-maily odpovídám pozdě nebo plánovanej post nestihnu přidat v domluvený datum. Každopádně nejčastější chyba ze strany firem je podle mě to, když „svého influencera”. Když se nedívají na to, jakej content vytváří a jestli s ním vůbec jejich produkt rezonuje. Tohle vede k naprosto neosobnímu e-mailu, který nedává smysl, a myslím si, že influencera spíše odradí.

Dál jsou to stopro přehnaný nároky. Když po vás firma chce milion výstupů, vyfotit fotky přesně z toho a toho úhlu, napsat/říct přesně tyhle věty. Jak už jsem psala, není to o penězích, ale když vám za to pak nabídnou nesmyslně málo nebo vůbec žádný peníze, je to vyloženě úsměvný. A poslední věc, kterou vídám častěji a častěji a co mě neuvěřitelně vytáčí, je komunikace přes direct. To je podle mě jedno velký „nono“. Za a) myslím si, že většina influencerů se se mnou shodne na tom, že je jejich direct 24/7 zaspamovanej zprávami od jejich sledujících, takže firmy se daj snadno přehlídnout a za b) celá věc pak hrozně ztrácí na profesionalitě.

Co pro Tebe znamená influencer marketing a máš někoho, kdo je pro Tebe osobně influencer?

Rozhodně nejsem žádnej marketingový specialista a dost věřím, že někdo, kdo  tomu opravdu rozumí si, bude ťukat na čelo, ale influencer marketing je pro mě jednoduše “nová” marketingová strategie. Když jsem byla malá, nejúčinnější byly určitě reklamy v televizích, protože všichni nonstop čučeli na Ordinaci v růžový zahradě nebo Disney Channel. Teďka všichni nonstop sledují lidi na internetu, který maj něco, co oni nemají a chtěli by to. Nebo je nějakým způsobem baví.

To podle mě znamená být influencer – být v něčem jiný, vystupovat z davu a inspirovat tím lidi. Lidi si to podle mě často vykládají jako manipulaci, ale jde spíš o inspiraci. Snažím se lidem ukazovat, co dělám já, a oni se buď inspirují a najdou si vlastní verzi toho samého, anebo je to absolutně nezajímá a daj unfollow.

Pocházíš z malé vesničky od Českého Krumlova a v patnácti ses rozhodla přestěhovat do Rakouska, kde studuješ. Co Ti tato životní zkušenost dala a jak se liší život v Rakousku?

Mým největším snem vždycky bylo žít v zahraničí, konkrétně v USA. Někdy ve 13 mi došlo, že první krok asi bude naučit se perfektně anglicky, a tak jsem se rozhodla jít na anglicky mluvící střední školu. Dlouho jsem se rozhodovala mezi Prahou a Linzem, nakonec jsem si ale vybrala Linz hlavně proto, že je pro mě blíž než Praha. Taky je to mnohem větší výstup z komfortní zóny – novej jazyk (německy jsem neuměla ani ň), kultura, lidi, život sama v bytě. A teda, život se mi obrátil vzhůru nohama. Mám to tady tak trochu jako na horský dráze, někdy to miluju, někdy bych okamžitě sbalila svých pět švestek a vrátila se k mamince domů.

Teď mám upřímně spíš to druhý období, ale věřím, že to zase bude skvělý. Jestli jsem se něco naučila, tak je to určitě samostatnost a celkově bytí sama se sebou. Naučila jsem se trávit čas jen ve vlastní společnosti a dokonce si to i užívat. Mám pocit, že lidi v Rakousku jsou hodně uzavření a soustředí se spíš na výsledky než na tu cestu k nim. To cítím hlavně ve škole, kde se moji spolužáci jenom učí a nemají absolutně žádné koníčky nebo zážitky. Tohle je možná úplně mimo, ale lidi tu strašně moc kouří! Možná je to tím, že je to tu legální už od 16 nebo tím, kolik stresu tu všichni cítí, ale úplně mě to tu naučilo nenávidět kouření. 😀

Jaké jsou Tvé plány po škole v Rakousku?

Haha, nee, tuhle otázku ne. 😀 Mám pocit, že vzhledem k tomu, že letos maturuju, se mě lidi neptají na nic jinýho. Vždycky jsem byla přesně ten typ člověka, co měl život perfektně nalinkovaný a naplánovaný. Ale čím jsem starší, tím víc ztracená se cítím. Nevím, možná je to normální. Určitě plánuju jít na vysokou, a to nejlépe do zahraničí, když už mám díky IB a mým skvělým rodičům tu možnost.

Upřímně ale ještě nevím, kdy a kam. Posledních pár týdnů si vážně pohrávám s myšlenkou, že si vezmu “gap year”, kdy bych možná ráda zkusila život v Praze, pracovala a aspoň na chvilku si vytvořila nějaký pocit domova, který jsem za poslední 3 roky úplně ztratila. A hlavně, konečně se rozhodla, co vlastně od života chci! 😀

STÁHNOUT EBOOK ZDARMA

* indicates required

Nechcete zůstat pozadu? Každý týden vám pošlu nové tipy, rady rozhovory a články přímo do vašeho e-mailu.

Více informací o ochraně osobních údajů naleznete zde: www.happyivo.com/zasady-ochrany-osobnich-udaju/

We use Mailchimp as our marketing platform. By clicking below to subscribe, you acknowledge that your information will be transferred to Mailchimp for processing. Learn more about Mailchimp's privacy practices here.

Zdroj: Text – Ivo Veselý, Valentýna Prochá, Foto- Instagram @valentynaap