Jaký je život bez lepku? Monika Menky & CeliaxMoni vzala svou zdravotní indispozici jako přednost a píše o tom oblíbený blog. Na svém blogu pomáhá a inspiruje lidi s podobnou zdravotní indispozicí. Vydala vlastní kuchařku a je oblíbenou a vyhledávanou blogerkou. Zajímá mě její životní příběh, jak přistupuje ke své tvorbě a také její pohled na influencer marketing.

Rozhovor

Kdo je Celiaxmoni & Monika Menky a jaký je její život?

Moni jsi foodblogerka, která je známá tím, že vaří a peče, bez lepku. Skromná holka z maloměsta, která má 3 roky diagnostikovanou celiakii, žije a pracuje naplno, motivuje a ráda bourá předsudky. Velmi ráda jí a vaří, miluje cestování, kreslení, zvířata a svoji rodinu. A hlavně, je pozitivní, je pro každou srandu a vděčí za to, že vyrůstala s klukama na ulici, protože si poradí s čímkoliv.

Kvůli zdravotním problém jsi musela změnit své stravovací návyky. Jaké to je žít s celiakií?

Po 3 letech diagnózy musím říct, že život s celiakii je pestrý, chutný a nic mi nechybí. Kromě okamžiků, které nemohu prožívat tak jako vy (jít si před prací do pekárny, nebo se zastavit ve fastfoodu), si opravdu nemůžu stěžovat.

Jak moc limitující je vaření, když nemůžeš používat všechny dostupné suroviny? Nebo jsi to naopak pojala jako svou výhodu? 

Po diagnóze jsem se rozhodla, že se nespokojím s tím, co trh nabízí (nemám ráda polotovary) a svůj bezlepkový jídelníček si zpestřím a tak se taky stalo. Miluju jídlo a nejvíce ze všeho utrácím za něj, takže jíst jen rýži s kuřecím masem byla pro mě ta nejhorší představa.

(Poznámka: Měl jsem možnost osobně ochutnat jídla od Moni a vážně mi chutnala.)

Proč ses tehdy rozhodla začít psát svůj blog a proč Tě baví blogovat?

To je vlastně pokračování na předchozí otázku. Nechtěla jsem jíst polotovary, ale mít pestrý jídelníček. Svoje recepty jsem publikovala na sociální sítě a byl z toho velký úspěch. Zjistila jsem, že celiaci okolo mě chtějí žít také plnohodnotně, takže mě začalo sledovat více a více lidí. Následoval blog, který jsem vytvořila, protože mně spoustu lidí psalo jejich příběhy a chtěli znát i ten můj.

Proto jsem vytvořila blog, kde kromě receptů najdou moji fanoušci i můj příběh, rady a tipy. Je to vlastně moje zpověd a pomoc začínajícím celiakům, že v tom nejsou sami. Baví mě to strašně, protože dávám celiakům energii, aby překonaly noční můry o tom, jak strašná nemoc to je. Jsou daleko horší nemoci a celiakie je vlastně jen doživotní bezlepková strava, u které vždy víte, co jíte, a to je přece super, ne? 🙂

Nedávno se Ti narodil syn. Jak Ti to změnilo svět? Stává se z Tebe food & mama blogerka, nebo se budeš dál držet vaření a pečení?

Rozhodně se ze mě nestává ani nestane mamablogerka. Neporodila jsem 10 dětí, abych psala rady dalším maminkám. Napsala jsem jeden článek na téma těhotenství, cestování a hodlám napsat článek i to tom, pokud bude mít Niky celiakii – ale to je ještě v oblacích.

Navíc jsem zjistila, že v dnešním světě, kdy každého zajímá “bulvár”, mi spoustu fanoušků psalo, abych více sdílela ze svého soukromí. Z počátku jsem se tomu dost bránila, ale pak mi někdo (pro mě důležitý) řekl, že jsem vlastně jen “bezcharakterní online kuchařka” a pokud se chci s Celiaxmoni posunout dál, musím lidi seznámit s tím, kdo jsem. A měl pravdu.

To ale neznamená, že uvidíte, co jsem si dnes koupila na sebe, nebo kolik mě stály nové boty. Snažím se sdílet ze svého soukromí to, co je mi maximálně příjemné, a nepůjdu nikdy dál. Už tak jdu neplánovaně za svou hranici.

Díky svému blogu jsi například vydala vlastní kuchařku nebo jsi byla několikrát v televizi a dalších mediích. Jaké příležitosti Ti přináší blogování?

Obrovské. Ale upřesnila bych, že není blog jako blog. Blogerů je dnes hodně, ale málokdo má štěstí jako já. Nic z toho, co jsem doposud udělala (kniha, televize, média…), nebylo předem zaplacené ani nikým zajištěné. Vše bylo “odměnou” za to, co dělám. Málokdo totiž vidí, co za tím vším je, a i když to beru jako štěstí, lidi mně říkají, že se mi vrací to, co jsem doposud do Celiaxmoni investovala. Hodiny práce nad vymýšlením bezlepkového receptu, nákup surovin, příprava, nafocení, psaní, a protože jsem strašný detailista, tak mě to zabere opravdu hodně času. A to vše při běžné práci, těhotenství apod.

Setkávám se s odborníky, cestuji po bezlepkových veletrzích a další aktivity, které nikdo nevidí, a to jen proto, že celiakii sama mám a beru zodpovědně Celiaxmoni, na kterou se obrací celiaci dnes a denně s pomocí. Už mám slušný počet fanoušků na to, abych to vzala zodpovědně a “neplácala” nesmysly, abych potom někomu ublížila.

Co bys poradila svému mladšímu já?

Aby neblogoval, žil přítomností a užíval si každého dne bez internetu. Zní to jako vtip, ale i když na to nevypadám, jsem strašná konzerva a nejraději bych se viděla s rodinou v chatě u lesa, kde není připojení k internetu a žili bychom jen z darů lesa a z lásky. Internet nám hodně v dnešní době dává, ale strašně moc bere, a protože jsem z normálních poměrů a holka z domečku od lesa, plně si uvědomuji, jaké krásné dětství bez internetu jsem měla.

Jaké jsou Tvé rady pro ostatní blogery a online tvůrce, jak se posunout a zaujmout více lidí?

Záleží, co očekávají. Vnímám dnes a denně, že pro jiné blogery jsou důležitá čísla. Mě spíš zajímá obsah a kvalita. Takže pokud je zajímají čísla – udělejte si kamarádku z nějaké blogerky, co má hodně fanoušků a ať vám pomůže – dají se pak udělat velké zázraky. Ale je to výhodné a to jen krátkodobě, protože vás sledují lidi, které nezajímáte a časem vás opustí. Navíc já bych z takového příchodu fanoušků neměla radost.

Já zvolila cestu těžší, ale svoji. Jsem vždy sama sebou, snažím se, aby moje příspěvky byly k věci a měly smysl. Svých 17 tisíc fanoušku jsem vybudovala za 3 roky. Sama, bez sponzorů a cizí pomoci. Mám fanoušky, které opravdu zajímá můj obsah, a dovolím si říct, že kvalita mých fanoušků je vysoká. Celiaci, bezlepkáři a hlavně opravdu fajn lidi, co si na nic nehrají.

“Já zvolila cestu těžší, ale svoji. Jsem vždy sama sebou, snažím se, aby moje příspěvky byly k věci a měly smysl.”

Jaké nástroje používáš pro svou tvorbu a jaké aplikace využíváš pro editaci fotek?

I když jsem vystudovaná grafička, mám propadlou licenci adobe 4 roky. Fotky fotím tak, abych je co nejméně upravovala, a když už, tak využívám jen funkcí na Instagramu. Nejsem profi fotograf ani grafik, takže využívám jen tohoto nástroje, který Instagram nabízí. A čím fotím? 2 roky jsem fotila jen mobilem, poslední rok se učím s foťákem. Zatím mi to moc nejde, ale moc mě to baví!

Nejsi ovšem blogerkou, která by kývla na každou spolupráci s firmou. Máš na toto svůj jasný pohled. Podle čeho si vybíráš firmy, se kterými spolupracuješ?

Chtěla bych podotknout, že jsem NIKDY neoslovila nikoho já sama. Chodí mi nabídky, ale není jich mnoho a jsem za to ráda. Společnosti vnímají, že mám jasné bezlepkové zaměření a nemá smysl mě oslovovat s hodinkami nebo vložkami. Když už přijde nabídka, je pro mě důležité, aby navazovala na strategii celiaxmoni – pro celiaky a bezlepkáře.

Za tu dobu jsem odmítla dost značek a jednu takovou, která mně řekla, že jsem první, kdo je kdy odmítl, ale to jsem já – nebudu nikdy propagovat něco, čemu nevěřím nebo je mi nesympatické.

Jak vnímáš influencer marketing u nás a kdo je pro Tebe influencer?

Ivo, musím říct, že je tohle težká otázka, ač se nezdá. Je tu spoustu influencerů, co mají vliv pozitivní a negativní – podle toho vidím, co lidi zajímá. A proto mám bohužel za 3 roky tak malý počet fanoušků, protože nezapadám do dnešní doby.

Je spousta influencerů, co mají opravdu hodně fanoušků, a pro mě samotnou by byla obrovská zodpovědnost, co svým fanouškům předám. Mají na svědomí generace mladých lidí, kteří jsou nejvíce ovlivnitelní a občas, když vidím, co sdílí, sama se bojím, až budu mít syna v pubertě a některé věci uvidí… Ale to je dnešní doba.

Jaké chyby podle Tebe dělají firmy, když chtějí spolupracovat s nějakým influencerem, a máš v tomto nějaká doporučení?

Oslovují špatné influencery nebo neohodnotí práci = prostě jsi obyčejný člověk a měl by jsi dělat vše zadarmo nebo za sušenku. Ovšem nejhorší je, když mají nějakou kampaň. Osloví ty NEJ (ty, co mají nejvíce fanoušků, bez rozmyslu toho, jakou mají cílovku) a je toho pak plný Instagram.

Protože jsem nějakou dobu dělala v marketingu a dělám odjakživa v agenturách, vnímám to tak, že za pár kaček (které dají influencerovi) přenesou do světa to, co chtějí, ale častokrát ne k té správné cílově skupině a hlavně “násilně”, že je toho prostě “too much”. A mně osobně se nový produkt nebo značka opravdu zprotiví, když ji vidím od influencera, který má profil s autíčky až po mamablogerku.

Dokážete si předtavit svůj život bez lepku? Dejte mi vědět do komentářů jestli ANO nebo NE 🙂 Lepek je obsažen například v některých moukách, alkoholických nápojích, běžných těstovinách nebo lívancích a spoustě dalších surovin, které jsou z pšenice ječmene, žita nebo například ovse.

Zdroj: Text – Ivo Veselý, Monika Menky, Fotky: Osobní archiv Moniky Menky